V databázi je uvedeno 45 jezů


Databáze jezů, u kterých má výroba energie nepřiměřený negativní dopad na ekologii a rekreační využití.

Výběr jezu


Podpořte nás


Partneři


Projekt podporuje

Rozdělení jezů a názvosloví

Následující informace pocházejí z knihy Záchrana z válce

MVE

– Malá vodní elektrárna.

MZP

– minimální zůstatový průtok, což je hodnota, která by měla určovat minimální množství vody přes jez.

Vodoprávní úřad

– úřad, který vykonává přenesenou působnost na úseku vodního hospodářství. Místně příslušenému úřadu lze podávat námitky ohledě suchých jezů.

Nadjezí

– bezprostřední okolí nad jezem.

Koruna jezu

– nejvyšší místo přepadu vody na jezu.

Přelivná (spádová) deska

– deska, po které stéká voda do podjezí.
Schema jezu

Rozdělení jezů dle tvaru přelivné plochy:

  • kolmá
    Kolmá přelivná plocha s lomovým kamenem v podjezí.
    Kolmá spádová na jezu Dvůr Králové
  • šikmá
    Šikmá přelivná plocha
    Šikmá přelivná plocha v Podhradi - Moravice
  • parabolická
    Parabolická spádová deska
    Parabolická spádová deska
    Parabolická přelivná plocha na jezu v Sazava Horka
  • kombinovaná
  • speciální

Podjezí

– bezprostřední okolí pod jezem

Vana

– slangový výraz pro dno pod jezem.

Jez s propustí

Jez s propustí
U jezů, které sloužily dříve pro voroplavbu, nebo u některých nových jezů bývají propusti (šlajsny), jimiž lze někdy jez sjíždět. Ne všechny šlajsny jsou však sjízdné. Propust je ohraničena tzv. kozami – betonovými pilíři, mezi kterými voda šlajsnou protéká. Některé propusti mohou mít pro snížení kinetické energie a provzdušnění vody na dně nainstalovány retardéry (zpomalovače), což jsou většinou železné, betonové nebo pryžové prahy lomené proti proudu. Prahy vytvářejí podélné prohlubně a odražená voda pak dělá podélné hřebeny.

Propust může mít jiný tvar přelivná plocha

Tvar přelivná plocha v propusti se většinou liší od přelivné plochy jezu. Obvykle bývá přelivná plocha šikmá nebo kolmá. Pozor také na možnost uzavření propusti mechanickou překážkou obsluhou jezu.